Festival PROBUZENÍ 2026

07.06.2026

Když se umění potká s lidskými příběhy

Některé akce skončí posledním potleskem.

A některé ve vás zůstávají ještě dlouho potom.

Festival PROBUZENÍ byl přesně takovým místem.

Dva dny plné setkávání, sdílení, inspirace, ženské energie, podnikání, tvorby a návratů k tomu, co je v životě skutečně důležité. Festival proběhl v nádherném prostředí Rozmarýnku v Brně, obklopeném zelení, přírodou a lidmi, kteří přišli nejen něco zažít, ale také se zastavit.

Série PROBUZENÍ poprvé mezi lidmi

Na festival jsem přivezla svou novou autorskou kolekci Série PROBUZENÍ.

100 malých obrazů o rozměru 7,5 × 7,5 cm.

100 originálů.

100 příběhů.

Každý obraz vznikal samostatně, ručně, s vlastní strukturou, energií a charakterem. Přesto dohromady tvoří jeden celek. Stejně jako lidé, kteří se na festivalu potkávali.

Když jsem kolekci poprvé instalovala, uvědomila jsem si, kolik hodin práce, soustředění a trpělivosti je za každým jedním čtverečkem. A najednou nestála přede mnou stovka obrazů. Stála přede mnou stovka okamžiků.

Obrazy mezi stromy

Jednou z nejkrásnějších věcí na festivalu bylo samotné prostředí.

Moje obrazy nevisely v galerii.

Byly mezi stromy.

Na dřevěných konstrukcích.

V zahradě.

Na místech, kde se kolem nich lidé zastavovali přirozeně, bez spěchu.

Hnědo zlatá Láska v srdci, tyrkysová Hloubka srdce, městská abstrakce Melodie města i velkoformátová Exploze harmonie dostaly úplně nový rozměr. Najednou to nebyly jen obrazy na stěně. Staly se součástí prostoru, rozhovorů a atmosféry celého víkendu.

Co mě potěšilo nejvíc?

Že se lidé nezastavovali jen u obrazů.

Zastavovali se u příběhů.

Ptali se, jak vznikají struktury i jak dlouho maluji.

Proč používám právě tyto barvy.

Co jednotlivé obrazy znamenají.

A často jsme skončili u úplně jiných témat než u malování.

U života.

U odvahy tvořit.

A taky u změn.

U snů, které si člověk dlouho nechává jen pro sebe.

Právě tyto rozhovory jsou důvod, proč mám osobní setkání tak ráda.

Obrazy, které teprve vzniknou

Jedním z největších překvapení celého festivalu pro mě nebyl samotný prodej obrazů.

Byly to rozhovory o obrazech, které ještě neexistují.

Během víkendu vznikla řada poptávek na obrazy na míru – pro domovy, pracovní prostory i jako osobní dárky. Lidé nepřicházeli jen vybírat z hotové tvorby. Přicházeli se svými příběhy, představami a přáními, která chtějí proměnit v originální obraz.

Právě to mám na zakázkové tvorbě nejraději. Každý obraz vzniká pro konkrétního člověka a pro konkrétní prostor. Nikdy nevzniknou dva stejné.

Pro mě to bylo krásné potvrzení, že lidé nehledají jen obraz. Hledají něco, co s nimi bude dlouhodobě rezonovat.

Radost, která se nedá naplánovat

Součástí festivalu byla také tombola, do které jsem věnovala obraz Něžnost.

Když byl vylosován, měla jsem možnost vidět bezprostřední reakci výherkyně. A právě v takových chvílích si člověk uvědomí, že obraz není jen dekorace.

Byla to upřímná radost. Taková ta, která se nedá zahrát.

Mám obrovskou radost, že si obraz našel svůj nový domov právě tímto způsobem a stal se krásnou vzpomínkou na celý festival.

Když si obraz své místo ještě hledá

Velkou pozornost získal i obraz Láska v srdci.

Mnoho návštěvníků se u něj zastavovalo, fotilo si ho a vracelo se k němu během dne opakovaně.

Své nové místo si zatím nenašel.

A vlastně mi to vůbec nevadí.

Někdy si obraz svého člověka najde hned.

A někdy si na něj chvíli počká.

Obojí je v pořádku.

Vděčnost

Festival PROBUZENÍ pro mě nebyl jen o prezentaci obrazů.

Byl o setkáních.

O nových kontaktech.

O inspiraci.

O odvaze ukázat svou tvorbu mezi lidmi.

A také o potvrzení, že cesta, kterou jsem si jako Monny ART vybrala, dává smysl.

Děkuji organizátorkám za důvěru a prostor.

Děkuji každému, kdo se zastavil.

Děkuji za všechny otázky, úsměvy, sdílení i povzbuzení.

Děkuji za každou novou spolupráci, která díky festivalu začala vznikat.

A děkuji své sérii PROBUZENÍ.

Protože mě za poslední týdny naučila mnohem víc, než jsem čekala.